Tajemný původ tarotových karet

Tarotové karty patří ve věštění k těm nejoblíbenějším. Vyjma jediné není otázka, kterou by tyto karty nedokázaly zodpovědět. Odhalují budoucnost po osobní stránce, odkrývají rodinné souvislosti, ale dokážou také pomoci s nejasnostmi ohledně práce nebo podnikání. V neposlední řadě nabízejí tarotové karty rozklíčování zdravotních problémů.

Na rozdíl od jiných typů karet vyžaduje výklad tarotu hluboké znalosti. Pochopení významu symbolů na kartách je odrazem dlouholetého studia a značného úsilí. Tarotové karty jsou opředeny magickým tajemnem, které dokáže prohlédnout jen profesionální věštkyně. Tajemství se však pojí i se samotným původem a historií tarotu. Přestože existují mnohé spekulace, nikdo jednoznačně neví, odkud vlastně tarotové karty pocházejí. Jedinou otázkou, na kterou tarot nedá definitivní odpověď, je tak původ samotných karet.

Karty králů i cikánů

Nejstarší dochované tarotové karty údajně pocházejí z Itálie druhé poloviny 14. století. Další prameny však první dochovaný karetní svazek přiřazují k Francii a datují ho ještě o půl století dříve. Karty tehdy byly natolik prestižní záležitostí, že je zdobilo pravé zlato. I v pozdějších staletích se těšily oblibě knížecích a královský dvorů. Malovaly se ručně, vznikaly také jako rytiny nebo dřevořezba.

Ve středověké Evropě má mít dle některých teorií původ Malá arkána. Její znaky totiž údajně symbolizují čtyři středověké stavy. Meče reprezentují rytířský řád, kalichy duchovenstvo, žezlo a hole jsou symbolem rolníků a mince se tradičně pojí s obchodníky. Další teorie však čtyři základní karetní barvy tarotu spojují s hindským bohem Ardhanarišvarou, který bývá zobrazován s mečem, kalichem, smyčkou a žezlem.

Někteří hlásají, že tarotové karty se do Evropy dostaly s křižáckými výpravami. Častěji je však jejich výskyt na starém kontinentu spojován s kočovnými cikány.

Odkaz egyptských bohů

V 18. století přišel francouzský vědec a okultista Antoine Court de Gébelin s revoluční teorií, podle které sahají kořeny cikánského tarotu až do starověkého Egypta. Karty mají nést odkaz egyptské knihy Thothovy, knihy mysticismu zasvěcené bohu moudrosti a poznání, ale také bohu magie a podsvětí. (Egyptský Thoth se dostal i do řecké kultury jako Hermes.)

Gébelin ve Francii své doby vzbudil nebývalou vlnu zájmu o spiritismus. S pomocí tarotových karet mj. detailně předpověděl Velkou francouzskou revoluci.

V tarotových kartách viděl Gébelin symbolický obraz celého světa a reality. Jejich význam a původ popsal v devítidílné knize nazvané „Analýza světa primitivních kultur a jeho srovnání se světem moderním“. Díky této knize se tarotové karty staly také hlavním nástrojem rosikruciánů.
Eliphas Lévi, francouzský rosikruciánský spisovatel, definoval v témže století ve své knize „Dogma a rituál vysoké magie“ spojení tarotu a kabaly. V kartách Velké arkány odhalil spojitost s 22 písmeny hebrejské abecedy. Jako první také připojil k barvám příslušné živly.

V historii tarotu sehrál významnou roli tajný Řád zlatého úsvitu, který čerpal právě z díla Léviho. Jeho členové Aleister Crowley a Artur Edward Waite pak později vytvořili nejrozšířenější tarotové karetní soubory, tzv. Thot tarot (Aleistar Crowley) a tzv. Rider Waite.